><

Učebnice esperanta

Sepa leciono

Novaj vortoj - Nová slova

Esperanto Ĉeĥo
agrablapříjemný
amimilovat, mít rád
antaŭapředešlý, předchozí
atentapozorný
bestozvíře
certejistě, určitě
ĉesipřestat
ĉevalokůň
ĉiukaždý
denoveznovu, opět
devimuset
diriříci
ba i, dokonce
eksterevenku
elefantoslon
faktofakt
fanfaronivychloubat se
finikončit
finekonečně
FrancioFrancie
fruačasný
malfruepozdě
funkciifungovat
gravadůležitý
ne gravaszde: nevadí
instruivyučovat
instruistoučitel
irijít
junamladý
keže
kelkajněkolik
klarajasný
komencizačít
kvankamačkoliv
legeblečitelně
leonolev
lerniučit se
lernantožák
lernejoškola
longedlouho
de longedávno, ode dávna
noktonoc
nomojméno
nuno, inu
ordinareobyčejně
parkerezpaměti
parolimluvit
paroladopřednáška
pensimyslet
perfektadokonalý
povimoci
progresopokrok
progresidělat pokroky
rabiloupit
rabobestodravé zvíře
rakontopovídka
rapidarychlý
regulopravidlo
regulepravidelně
reproduktireprodukovat
ripetiopakovat
ŝativážit si, mít rád
tutezcela
tute nevůbec ne
varmateplý
vesperevečer
vidividět

Gramatiko - Gramatika

  1. Příslovce odvozená mají koncovku -e: bona - dobrý, bone - dobře;
    rapida - rychlý, rapide - rychle;
    skribi - psát, skribe - písemně;
    somero - léto, somere - v létě;
    vespero - večer (podstatné jméno), vespere - večer (příslovce).

  2. Tvůrce esperanta uspořádal 45 zájmen a příslovcí v přehledný systém, a tím značně usnadnil jejich zapamatování. Všimněte si podoby a pravidelného střídání hlásek v češtině a v esperantu.

    Všechna slova, kterými se v esperantu

    tážeme, začínají písmenem k: kiu kdo kie kde
    v odpovědi:
    - kde na něco ukazujeme je písmeno
    t: tiu ten tie tam
    - zobecňující je písmeno ĉ: ĉiu každý ĉie všude
    - záporné je částice nen: neniu nikdo nenie nikde
    - neurčité je písmeno i: iu kdosi ie kdesi

    Tabulka v češtině

    tázacícokdojakýčíkdekdyjakkolik
    neurčitáněconěkdonějakýněčíněkdeněkdynějakněkolik
    zápornánicnikdonijakýničínikdenikdynijak-

    Tabulka zájmen a příslovcí v esperantu

    neurčitá tázací, vztažná ukazovací zevšeobec-
    ňující
    záporná
    věc io
    něco
    kio
    co
    tio
    to
    ĉio
    vše
    nenio
    nic
    osoba iu
    někdo, kdosi
    kiu
    kdo, který
    tiu
    ten, ta, to
    ĉiu
    každý
    neniu
    nikdo, žádný
    vlastnost ia
    nějaký, jakýsi
    kia
    jaký
    tia
    takový
    ĉia
    všelijaký
    nenia
    nijaký
    přivlastnění ies
    něčí
    kies
    čí
    ties
    toho, těch
    ĉies
    každého, všech
    nenies
    nikoho
    místo ie
    někde
    kie
    kde
    tie
    tam
    ĉie
    všude
    nenie
    nikde
    čas iam
    někdy
    kiam
    kdy, když
    tiam
    tehdy
    ĉiam
    vždy
    neniam
    nikdy
    způsob iel
    nějak
    kiel
    jak
    tiel
    tak
    ĉiel
    všelijak
    neniel
    nijak
    příčina ial
    z nějaké příčiny
    kial
    proč
    tial
    proto
    ĉial
    ze všech příčin
    nenial
    bez důvodu
    množství iom
    trochu
    kiom
    kolik
    tiom
    tolik
    ĉiom
    zcela všechno
    neniom
    vůbec nic

    Všimněte si

    1. Zájmena a příslovce neurčitá začínají na i-, tázací na ki-, ukazovací na ti-, zevšeobecňující na ĉi- a záporná na neni-.

    2. Zájmena vyjadřují věc (končí na -o), osobu (-u), vlastnost (-a) a přivlastnění (-es).

    3. Příslovce vyjadřují místo (-e), čas (-am), způsob (-el), příčinu (-al) a množství (-om).

    Nejdříve se naučme devíti slovíčkům kio, kiu, kia atd. Začátečníci tato slovíčka pro jejich podobnost často zaměňují. Tomu se vyhneme, naučíme-li se jim v kratičkých větách uvedených na obrázcích. Z představy obrázku a z obsahu věty se nám pak vybaví smysl tázacího slůvka. Pak si dobře zapamatujeme význam počátečních písmen: k značí otázku, t - odpověď, ĉ - zobecnění, nen - zápor, i - neurčitost . Známe-li bezpečně těchto devět slovíček a význam začátků i zakončení, snadno si utvoříme ostatních 36 slovíček a zapamatujeme si jejich význam v řadách jako kiu, tiu, ĉiu, neniu, iu; kio, tio, ĉio, nenio, io atd.

    Naučte se zpaměti kratičkým větám na obrázcích:

    tablo Kio estas tio? Co je to?
    frapi Kiu frapas? Kdo klepe?
    gazeto Kia estas la gazeto? Jaký je časopis?
    domo Kies domo estas tio? Čí je to dům?
    kie Kie estas Mario? Kde je Marius?
    kiam Kiam vi revenos? Kdy se vrátíš?
    kiel Kiel vi fartas? Jak se máš?
    kial Kial ploras Karlo? Proč pláče Karel?
    unuplusunu Kiom estas 1 + 1? Kolik je 1 + 1?
  3. Koncovka -n se používá nejen pro 4. pád, ale označuje i směr u příslovečných určeních místa, ať už mají podobu příslovce nebo podstatného jména s předložkou: ekstere - venku, eksteren - ven; en la ĉambro - v pokoji, en la ĉambron - do pokoje; sur la tablo - na stole, sur la tablon - na stůl (nejedná se o 4. pád po předložce, nýbrž o označení směru, není proto porušeno pravidlo, že předložky se váží k 1. pádu).

    Podobně z příslovcí místa v naší tabulce můžeme vytvořit příslovce směru: ien - někam, kien - kam, tien - tam, ĉien - do všech míst, nenien - nikam.

    Pozorní musíme být u příslovcí ukazovacích, protože mají v češtině stejný překlad: Tie estas Jozefo. Tam je Josef. (Kde?)
    Tien iras Jozefo. Tam jde Josef. (Kam?)

    kien Kien iras Mario? Kam jde Marius?
  4. Slůvko ajn značí -koli: kiu ajn - kdokoli, kio ajn - cokoli, kiun ajn - kohokoli, kie ajn - kdekoli, kien ajn - kamkoli atd.

    Používá se stejným významem i u zájmen a příslovcí neurčitých a zevšeobecňujících: iu ajn, ĉiu ajn kdokoli, ie ajn, ĉie ajn kdekoli atd. Rozdíl je pouze v důrazu: Mi legos ion ajn. Budu číst cokoliv (= aspoň něco). Mi legos ĉion ajn. Budu číst cokoliv (= vše, na co přijdu).

  5. Zájmena a příslovce tázací slouží i jako vztažná na začátku vedlejších vět. Porovnejte: Kiu skribas la leteron? Kdo píše ten dopis?
    Mi ne scias, kiu skribas la leteron. Nevím, kdo píše ten dopis.
    Tio estas la knabo, kiu skribas la leteron. To je chlapec, který píše ten dopis.

  6. Zájmeno tiu se může týkat nejen osob, nýbrž i věcí, rostlin a zvířat. Rozdíl od tio nejlépe vyplývá z těchto příkladů:

    Tio estas tiu viro. To je ten muž.
    Tio estas tiu virino. To je ta žena.
    Tio estas tiu infano. To je to dítě.
    Tio estas tiu tablo. To je ten stůl.
    Tio estas tiu seĝo. To je ta židle.
    Tio estas tiu elefanto. To je ten slon.
    Tio estas tiu zebro. To je ta zebra.
    Tio estas tiu besto. To je to zvíře.

    Podobně je to i u ostatních zájmen s touto koncovkou: Kiun libron vi legas? Kterou knihu čteš? Neniun mi legas. Žádnou nečtu. Ĉu vi amas iun beston? Máš rád některé zvíře? Ĉiun beston mi amas. Každé zvíře mám rád.

  7. Zájmena končící na -es jsou nesklonná, na -o mají 4. pád, na -u a -a i množné číslo: Kion vi legas? Co čtete?
    Kiajn librojn vi legas? Jaké knihy čtete? (odpovídáme: krásné, zajímavé, dobrodružné apod.)
    Kiujn librojn vi legas? Které knihy čtete? (odpovídáme: Faraóna, Zločin a trest, Švejka apod.)
    Kies librojn vi legas? Čí knihy čtete?

Ekzercoj - Cvičení

  1. Doplňte zpaměti otázky: Kiu...? Kio...? Kia...? Kies...? Kie...? Kiam...? Kiel...? Kial...? Kiom...? Kien...?

  2. Odpovězte na otázky: Kio estas tigro kaj leono? Ĉu ankaŭ elefanto estas rabobesto? Kiu lernas esperanton? Kiam Jozefo aŭskultas koncertojn? Kun kiu li ludas ŝakon? Kiel ludas Karlo? Ĉu Karlo gajnis ĉiujn ludojn? Kiu legas Esperantan gazeton? Kia estas la gazeto Floroj? Kies infano dormis? Kial li jam dormis? Kie estis ili ĉiuj?

    Montri la solvon - Ukázat řešení

    Kaŝi la solvon - Skrýt řešení

    Tigro kaj leono estas rabobestoj. Ne, elefanto ne estas rabobesto. Jozefo lernas Esperanton. Li aŭskultas koncertojn ĉiam vespere. Li iam ludas ŝakon kun Karlo. Karlo ludas tre bone. Ne, li ne gajnis ĉiujn ludojn. La patro ĝin legas. La Floroj estas ĉeĥa gazeto. La infano de Paŭlino dormis. Ĉar li estas ankoraŭ malgranda. Ili ĉiuj estis en la granda ĉambro.

  3. Přeložte: Je pěkný večer. Kdo čte? Otec a matka čtou. Kdo pracuje? Marie a Pavlína pracují. Co dělá Pavlína? Pavlína šije dětskou košilku (košilku pro dítě). Cokoli (ona) dělá, dělá dobře. Dělá dobře jakoukoli práci. Kdy se učí Josef? Učí se vždy večer a vždy, kdy(ž) má čas. Kde se učí? Učí se v pokoji. Jak se učí? Učí se pilně a pravidelně. Učí se ještě někdo? Ne, nikdo se neučí. Proč se Josef učí esperanto? Chce si dopisovat (korespondi) s esperantisty. Čí je ta kniha, která (kiu) leží na stole? To je otcova kniha. Je kniha, která leží na stole, česká? Ano, to je česká kniha.

    Montri la solvon - Ukázat řešení

    Kaŝi la solvon - Skrýt řešení

    Estas bela vespero. Kiu legas? La patro kaj la patrino legas. Kiu laboras? Maria kaj Paŭlino laboras. Kion faras Paŭlino? Paŭlino kudras ĉemizeton por la infano. Kion ajn ŝi faras, ŝi faras bone. Ŝi faras bone kian ajn laboron. Kiam lernas Jozefo? Li lernas ĉiam vespere kaj ĉiam, kiam li havas tempon. Kie li lernas? Li lernas en la ĉambro. Kiel li lernas? Li lernas diligente kaj regule. Ĉu ankoraŭ iu lernas? Ne, neniu lernas. Kial Jozefo lernas Esperanton? Li volas korespondi kun esperantistoj. Kies estas la libro, kiu kuŝas sur la tablo? Tio estas libro de la patro. Ĉu la libro, kiu kuŝas sur la tablo, estas ĉeĥa? Jes, tio estas ĉeĥa libro.

Anekdoto - Anekdota

Instruisto: Kiu povas nomi al mi kvin rabobestojn?
Lernanto: Du tigroj kaj tri leonoj.

Proverbo - Přísloví

Bona estas domo nova, amiko malnova.
× Napište prosím, co se Vám líbí nebo nelíbí, co chcete vylepšit a jak udělat tyto stránky ještě lepší. Nebojte se psát i kvůli drobnosti. Pokud chcete dostat odpověď, nezapomeňte uvést kontaktní email.
Předem děkuji
Sendi / Odeslat
Poŝvortaro