Unua leciono - První lekce
Výslovnost a pravopis
Novaj vortoj - Nová slova
akcento | přízvuk |
---|---|
alfabeto | abeceda |
ankaŭ | také |
ankoraŭ | ještě |
bildo | obraz |
ĉeĥo | Čech |
eksperimento | pokus |
ekzercaro | cvičebnice |
ekzerco | cvičení |
en | v, ve |
estas | je, jsou |
gramatiko | mluvnice |
ĝardeno | zahrada |
de | od |
ĝenerala | všeobecný |
ĝentila | zdvořilý |
hieraŭ | včera |
inĝeniero | inženýr |
instrumento | nástroj |
internacia | mezinárodní |
ĵurnalo | noviny |
kafo | káva |
konversacio | rozhovor |
la | člen určitý |
leciono | lekce |
lingvo | jazyk, řeč |
maŝino | stroj |
nacia | národní |
neŭtrala | neutrální |
neutila | neužitečný |
novembro | listopad |
observatorio | observatoř |
oktobro | říjen |
parto | část, oddíl |
patro | otec |
prezidento | prezident |
revolucio | revoluce |
rimarko | poznámka |
tablo | stůl |
teo | čaj |
universitato | univerzita |
unua | první |
utila | užitečný |
atentu la akcenton! | pozor na přízvuk! |
Výslovnost a pravopis
La alfabeto - Abeceda
a b c ĉ d e f g ĝ h ĥ i j ĵ k l m n o p r s ŝ t u ŭ v z A B C Ĉ D E F G Ĝ H Ĥ I J Ĵ K L M N O P R S Ŝ T U Ŭ V Z
Rimarkoj - Poznámky
-
La akcento - přízvuk
Přízvuk klademe v esperantu vždy na předposlední slabiku, nikoliv na první jako v češtině. Čech čte esperanto, esperantista čte esperanto. Klademe-li správně přízvuk, je esperanto jazyk velmi libozvučný. Dbejme proto hned z počátku na správný přízvuk! Později není snadné napravovat nesprávné přizvukování. -
Výslovnost odlišných písmen
ĉ vyslovujeme jako české č ve slově čokoláda - ĉokolado
ĝ vyslovujeme jako české dž ve slovech džbán, Bydžov; ĝardeno - zahrada; seĝo - židle
ĥ vyslovujeme jako české ch ve slovech chemie - ĥemio; mechanika - meĥaniko
ĵ vyslovujeme jako české ž ve slovech žák, žurnál - ĵurnalo
ŝ vyslovujeme jako české š ve slově šest; maŝino - stroj
ŭ píšeme pouze po samohláskách a nebo e, tvoří-li s nimi dvouhlásku, tedy jednu slabiku jako ve slově au-to; aŭ-to-mo-bi-lo, klaŭ-no, an-kaŭ -
u po samohláskách a nebo e vyslovujeme jako v češtině ve slovech naučit, neužitečný, tedy jako samostatnou slabiku. Ne-u-ži-teč-ný; ne-u-ti-la
-
Pokud jsou ve slově dvě stejné hlásky vedle sebe, musíme zřetelně vyslovit každou z nich, např. mallonge (mal-longe), scii (sci-i), treege (tre-ege), metroo (metro-o).
-
d, t, n před i se neměkčí: srovnej diktátor; diktatoro [vyslov dyktatoro], ministro [minystro]
-
Místo x píšeme v esperantu ks nebo kz: experiment - eksperimento, text - teksto, exemlář - ekzemplero, cvičení - ekzerco
-
V esperantu platí zásada "piš jak slyšíš a čti jak je psáno". Proto vyslovujeme pečlivě s a z: dezerto - poušť; deserto - dezert; kurso - kurz, školení; kurzo - kurz, směr lodi, převod peněz; deviso - deviza; devizo - heslo
-
Samohlásky (a-e-i-o-u). Délka samohlásek se v esperantu neoznačuje. Pokud jde o výslovnost, rozlišujeme v esperantu - podle vyvinuvší se praxe - samohlásky krátké a dlouhé. Nepřízvučná hláska je vždy krátká, přízvučná hláska je:
a) krátká, následuje-li po ní dvě nebo více souhlásek: Esperanto, ministro, lingvo, bildo, teksto
b) dlouhá (ne však tolik jako v češtině) následuje-li po ní pouze jedna souhláska nebo samohláska:
ĉokolado, kakao, aparato, revolucio
c) dlouhá - následují-li sice dvě souhlásky, z nichž však druhá je l nebo r: tablo ale bildo, patro ale parto, oktobro ale novembro -
Hláskování. Slova v esperantu hláskujeme tak, že k souhláskám přidáváme samohlásku o (a bo co ĉo do ... u ŭo vo zo); tak např. slovo esperanto hláskujeme e-so-po-e-ro-a-no-to-o.
-
Slovo esperanto píšeme v češtině s malým, v esperantu většinou s velkým počátečním písmenem, protože to byl původně pseudonym autora (dr. Esperanto) a také pro odlišení od běžného významu (esperanto=doufající). Malé písmeno však není chybou. S malým počátečním písmenem se píší odvozeniny: esperantisto (člověk znalý esperanta), esperantigi (přeložit do esperanta). S velkým písmenem: Esperantujo (pomyslná země, kde se mluví esperantem, čili esperantské hnutí obrazně).
-
Slabiky se tvoří složením jedné samohlásky (a e i o u) a jedné nebo více souhlásek, případně samostatnou samohláskou. Pokud se objeví vedle sebe dvě samohlásky, patří k různým slabikám.
ba va bi vi bu ca ce ci co cu ĉa ĉi ĉu di ge ĝi he ĥo ia io ja jo ai aj ui uj ĵa ĵi al el ul am im in ra sa ŝa ti au aŭ eu eŭ -
V esperantu jsou slova psána přesně podle výslovnosti a vyslovována přesně podle písmen. Nejsilněji vyslovenou slabikou (přízvučnou) je vždy ta předposlední. Po kliknutí na příslušné slovo uslyšíte správnou výslovnost, kterou nahlas opakujte.
celo ĉelo selo ŝelo peco peĉo peso pezo ame ami ĝene ĝeni ago agu gusta ĝusta juro ĵuro oro horo ĥoro roko hoko ajlo hajlo ia ja ie je iu ju vejno feino prujno ruino kanabo knabo kavita kvita scii scienco alto aŭto felto feŭdo tial adiaŭ iam ian avo havo ravo ero eĥo serĉo ŝerco eskalo skalo diri ĝiri tie ĉie tio ĉio tiu ĉiu sia cia ŝia ĉia
Ekzercoj - Cvičení
-
Opište si nová slovíčka do slovníčku a přízvučnou samohlásku podtrhněte.
-
Přečtěte několikrát nahlas se správným přízvukem následující cvičení: kafo, ĉeĥo, teo, teksto;
akcento, ministro, maŝino, unua, ekzerco, neŭtrala, Eŭropo, rimarkoj, ĥemio, kakao, ĝardeno, ĝentila, ĵurnalo, tinkturo, oktobro, novembro;
Esperanto, instrumento, prezidento, leciono, ekzemplero, ĉokolado, ekzercaro, diktatoro, alfabeto, ĝenerala, meĥaniko, gramatiko, neutila, utila;
eksperimento, aŭtomobilo, revolucio, inĝeniero, internacia;
universitato, tragikomedio, observatorio;
la alfabeto, la alfabeto de Esperanto, la akcento, la akcento en Esperanto, unua leciono, la unua leciono de Esperanto, la unua leciono de la Esperanta ekzercaro.
Atentu la akcenton! Esperanto estas lingvo. Esperanto estas lingvo internacia, la ĉeĥa lingvo estas lingvo nacia. Lernolibron oni devas ne tralegi, sed tralerni. -
Hláskujte následující slova: ĉeĥo, maŝino, teksto, konversacio, ĵurnalo, ĝentila.
-
Naučte se nazpamět a se správným přízvukem jména měsíců: januaro, februaro, marto, aprilo, majo, junio, julio, aŭgusto, septembro, oktobro, novembro, decembro (překlad je v 10. lekci)