><

Učebnice esperanta

Dek-dua leciono

Novaj vortoj - Nová slova

Esperanto Ĉeĥo
aĵověc
alian fojonjindy, podruhé, příště
anasokachna
anočlen
anserohusa
apartazvláštní
arosouhrn
bieropivo
bongustachutný
bongustaĵopochoutka
bovaĵohovězí maso
bovoskot, vůl
brasikozelí
bulohrouda, zde: knedlík
buŝtukoubrousek
ceteraostatní
daviz Gramatiko
duon-laŭtepolohlasitě
entreprenopodnik, závod
farunaĵomoučník
farunomouka
festosvátek
fojejednou, kdysi
forkovidlička
freŝačerstvý
fruktoplod, ovoce
fumaĵitauzený
fumikouřit
gastohost
glasosklenice
gustochuť
ilonástroj
kelneročíšník
kulerolžíce
lokomísto
lupovlk
manĝejojídelna
manĝilaropříbor
mankichybět
memoripamatovat si
panochléb
pardoniprominout, odpustit
pecokus, kousek
peco da panokousek chleba
pli aĝastarší
porkovepř, prase
prenivzít, brát
preni bierondát si pivo
prepoziciopředložka
prezentipředvést
propravlastní
puračistý
ricevidostat
ridismát se
riverořeka
rostitapečený
samideanoesperantista (viz Gramatiko)
satmanĝinajíst se do syta
seriozavážný
sukeraĵocukroví
supopolévka
sur siana svém
ŝercemulošprýmař, čtverák, vtipálek
tablotukoubrus
tasošálek
telerotalíř
terpomobrambor
tranĉikrájet, řezat
tranĉilonůž
trovinalézt
tukošátek
viandomaso
vinovíno

Gramatiko - Gramatika

  1. Přípona -an- značí:

    1. člena kolektivu: familiano člen rodiny; klubano člen klubu;
    2. obyvatele: urbano obyvatel města, měšťan; vilaĝano vesničan, vilaĝanino vesničanka; Parizo Paříž, parizano Pařížan; Prago Praha, pragano Pražan;
    3. stoupence: Hus - husano husita; respubliko - respublikano republikán.

    Samostatné ano značí člena: Sinjoro Čech estas ano de nia Esperanto-klubo, lia frato estas ano de sporta klubo.
    Pan Ĉech je členem našeho esperantského klubu, jeho bratr je členem sportovního klubu.

    Esperantisté se oslovují "samideano": Samideano estas ano de la sama ideo.
    Samideano je stoupenec téže myšlenky.

  2. Přípona -il- se připíná ke slovesu a znamená nástroj nebo prostředek: tranĉi řezat, tranĉilo nůž; kudri šít, kudrilo jehla; manĝi jíst, manĝilo příbor (každý nástroj, jímž se jí, i čínské hůlčičky, talíře apod.); kuraci léčit, kuracilo lék.

    Srovnej příponu -il- s českými příponami -dlo, -tko ve slovech šídlo, struhadlo, mučidlo, razítko, lehátko atd.

  3. Předložku da klademe po výrazech značících míru, váhu a množství na otázku jak mnoho místo předložky de, která vyjadřuje vlastnost na otázku jaký: taso da kafo šálek kávy, taso de kafo šálek na kávu, kávový šálek; grupo da soldatoj skupina vojáků (jak mnoho vojáků - skupina), grupo de soldatoj skupina vojáků (jaká skupina - vojáků); peco da pano kousek chleba (kolik chleba - kousek, nikoliv bochník), peco de pano kousek chleba (jaký kousek - chleba, nikoliv rohlíku).

    Předložku da neklademe:

    1. před členem la a před určujícími zájmeny, protože v těchto případech už samo určující slovo napovídá, že se jedná o míru: taso de la kafo, taso de tiu ĉi kafo, šálek této kávy. Trinku tason de nia kafo. Vypij šálek naší kávy. Prenu pecon de iu torto. Vezmi si kousek některého dortu. Neĝulino manĝis pecon de ĉiu kuko. Sněhurka snědla kousek každého koláče. Trinku glason de neniu vino. Nevypij sklenici žádného vína.
    2. po zlomcích: Li studis duonon de jaro. Studoval půl roku.
  4. Příponou -ar- tvoříme v esperantu hromadná podstatná jména nebo označujeme souhrn stejných jednotek tvořících vyšší jednotku: arbo strom, arbaro les; homo člověk, homaro lidstvo; manĝilo - manĝilaro příbor; vorto slovo, vortaro slovník.

    Samostatné slovo aro značí houf, zástup, stádo, hejno apod. aro da homoj zástup lidí; aro da anseroj hejno hus; aro da homoj ne estas homaro houf lidí není lidstvo.

  5. Přípona -aĵ- tvoří podstatná jména, jež značí:

    1. věc z hmoty vyjádřené základem slova: faruno mouka, farunaĵo moučník; sukero cukr, sukeraĵo cukroví;
    2. věc s vlastností vyjádřenou základem slova: bonaĵo dobrota (co je dobré, dobrá věc); novaĵo novinka.

    Jako samostatné slovo aĵo značí "věc": Ĉiu amas belajn aĵojn. Každý má rád pěkné věci.

  6. Neurčité zájmeno oni (čti ony) používáme tehdy, nemůžeme-li nebo nechceme-li vyjádřit určitou osobu. Do češtiny je překládáme různě: Kiel oni diras Esperante "jablko"? Jak se řekne esperantsky "jablko"?
    Oni neniam scias. Člověk nikdy neví, jeden nikdy neví.
    Oni diras, ke ... Lidé povídají, říká se, že ...
    Oni povas diri, ke ... Možno říci, lze říci, že ...
    Oni supozu, ke ... Předpokládejme, předpokládejte, že ... atd.

Ekzercoj - Cvičení

  1. Přeložte do češtiny krátký rozhovor na začátku této lekce.

    Montri la solvon - Ukázat řešení

    Kaŝi la solvon - Skrýt řešení

    Přeložte svůj český překlad zpět do esperanta a srovnejte pak svůj esperantský překlad s rozhovorem v knize.

  2. Přeložte: Jím. Na stole je vše čisté: barevný ubrus, papírový ubrousek, příbor. Jím s velkou chutí, protože vše je čisté a chutné. Nejprve jím polévku, po polévce kousek masa s brambory, pak nějaký dobrý moučník nebo jablko. Najím se dosyta, ale nikdy nejím příliš mnoho. Dnes večer půjdu do esperantského klubu. Jsem jeho členem. Klub navštěvuje mnoho esperantistů. Mluvíme esperantsky. Mnozí členové klubu mluví velmi dobře. Možno říci, že esperanto je snadný jazyk.

    Montri la solvon - Ukázat řešení

    Kaŝi la solvon - Skrýt řešení

    Mi manĝas. Sur la tablo ĉio estas pura: la kolora tablotuko, la papera buŝtuko, la manĝilaro. Mi manĝas kun granda apetito, ĉar ĉio estas pura kaj bongusta. Unue mi manĝas supon, post la supo pecon da viando kun terpomoj, poste ian bonan farunaĵon aŭ pomon. Mi satmanĝas, sed neniam mi manĝas tro multe (nebo: neniam mi tromanĝas). Hodiaŭ vespere mi iros en la Esperantan Klubon. Mi estas ĝia ano. La Klubon vizitas multaj esperantistoj (samideanoj). Ni parolas Esperante. Multaj klubanoj parolas tre bone. Oni povas diri, ke Esperanto estas facila lingvo.

  3. Odpovězte na otázky: Kion Eva kaj Anna ne ŝatas manĝi? Kiom da supo ili ricevis? Ĉu vi ŝatas supon? Kiom da supo vi manĝas? Kion manĝas la patro al supo? Ĉu ankaŭ vi? Ĉu vi ŝatas viandon? Kiun viandon vi plej ŝatas? Kion trinkas samideano Čech post la tagmanĝo? Kaj vi? Kie vi manĝas?

    Montri la solvon - Ukázat řešení

    Kaŝi la solvon - Skrýt řešení

    Eva kaj Anna ne Satas manĝi supon. Ili ricevis nur kelkajn kulerojn da supo. Jes, mi tre ŝatas supon. Mi manĝas teleron da supo. Li manĝas al supo pecon da pano. Jes, ankaŭ mi. Mi tre ŝatas viandon. Mi plej ŝatas porkaĵon. Post la tagmanĝo li trinkas tason da kafo aŭ glason da biero. Mi trinkas glason da akvo aŭ vinon. Sabate kaj dimanĉe mi manĝas hejme, en labortagoj mi manĝas en la entreprena manĝejo.

Anekdoto - Anekdota

Li ne komprenis

Gasto (anglo al kelnero en Parizo): Alportu al mi bovaĵon kun terpomoj.
Kelnero: Kun plezuro, sinjoro.
Gasto: Pardonu, ne kun plezuro, kun terpomoj, mi petas.

Proverbo - Přísloví

Homo lernas la tutan vivon.
× Napište prosím, co se Vám líbí nebo nelíbí, co chcete vylepšit a jak udělat tyto stránky ještě lepší. Nebojte se psát i kvůli drobnosti. Pokud chcete dostat odpověď, nezapomeňte uvést kontaktní email.
Předem děkuji
Sendi / Odeslat
Poŝvortaro