Učebnice esperanta

Gramatiko - Gramatika

1. Přípona -an- značí:

   1. člena kolektivu: familiano člen rodiny; klubano člen klubu;
   2. obyvatele: urbano obyvatel města, měšťan; vilaĝano vesničan, vilaĝanino vesničanka; Parizo Paříž, parizano Pařížan; Prago Praha, pragano Pražan;
   3. stoupence: Hus - husano husita; respubliko - respublikano republikán.

   Samostatné ano značí člena: Sinjoro Čech estas ano de nia Esperanto-klubo, lia frato estas ano de sporta klubo.
   Pan Ĉech je členem našeho esperantského klubu, jeho bratr je členem sportovního klubu.

   Esperantisté se oslovují "samideano": Samideano estas ano de la sama ideo.
   Samideano je stoupenec téže myšlenky.

2. Přípona -il- se připíná ke slovesu a znamená nástroj nebo prostředek: tranĉi řezat, tranĉilo nůž; kudri šít, kudrilo jehla; manĝi jíst, manĝilo příbor (každý nástroj, jímž se jí, i čínské hůlčičky, talíře apod.); kuraci léčit, kuracilo lék.

   Srovnej příponu -il- s českými příponami -dlo, -tko ve slovech šídlo, struhadlo, mučidlo, razítko, lehátko atd.

3. Předložku da klademe po výrazech značících míru, váhu a množství na otázku jak mnoho místo předložky de, která vyjadřuje vlastnost na otázku jaký: taso da kafo šálek kávy, taso de kafo šálek na kávu, kávový šálek; grupo da soldatoj skupina vojáků (jak mnoho vojáků - skupina), grupo de soldatoj skupina vojáků (jaká skupina - vojáků); peco da pano kousek chleba (kolik chleba - kousek, nikoliv bochník), peco de pano kousek chleba (jaký kousek - chleba, nikoliv rohlíku).

   Předložku da neklademe:

   1. před členem la a před určujícími zájmeny, protože v těchto případech už samo určující slovo napovídá, že se jedná o míru: taso de la kafo, taso de tiu ĉi kafo, šálek této kávy. Trinku tason de nia kafo. Vypij šálek naší kávy. Prenu pecon de iu torto. Vezmi si kousek některého dortu. Neĝulino manĝis pecon de ĉiu kuko. Sněhurka snědla kousek každého koláče. Trinku glason de neniu vino. Nevypij sklenici žádného vína.
   2. po zlomcích: Li studis duonon de jaro. Studoval půl roku.

4. Příponou -ar- tvoříme v esperantu hromadná podstatná jména nebo označujeme souhrn stejných jednotek tvořících vyšší jednotku: arbo strom, arbaro les; homo člověk, homaro lidstvo; manĝilo - manĝilaro příbor; vorto slovo, vortaro slovník.

   Samostatné slovo aro značí houf, zástup, stádo, hejno apod. aro da homoj zástup lidí; aro da anseroj hejno hus; aro da homoj ne estas homaro houf lidí není lidstvo.

5. Přípona -aĵ- tvoří podstatná jména, jež značí:

   1. věc z hmoty vyjádřené základem slova: faruno mouka, farunaĵo moučník; sukero cukr, sukeraĵo cukroví;
   2. věc s vlastností vyjádřenou základem slova: bonaĵo dobrota (co je dobré, dobrá věc); novaĵo novinka.

   Jako samostatné slovo aĵo značí "věc": Ĉiu amas belajn aĵojn. Každý má rád pěkné věci.

6. Neurčité zájmeno oni (čti ony) používáme tehdy, nemůžeme-li nebo nechceme-li vyjádřit určitou osobu. Do češtiny je překládáme různě: Kiel oni diras Esperante "jablko"? Jak se řekne esperantsky "jablko"?
   Oni neniam scias. Člověk nikdy neví, jeden nikdy neví.
   Oni diras, ke ... Lidé povídají, říká se, že ...
   Oni povas diri, ke ... Možno říci, lze říci, že ...
   Oni supozu, ke ... Předpokládejme, předpokládejte, že ... atd.