Učebnice esperanta

Gramatiko - Gramatika

1. Všeobecným titulovým výrazem moŝto překládáme do esperanta všechny tituly obvyklé k vyjádření společenské úcty, jako: Lia imperiestra Moŝto Jeho císařské Veličenstvo, Ŝia princidina Moŝto Její Výsost princezna, Lia ministra Moŝto Jeho Excelence ministr, Via profesora Moŝto slovutný pane profesore, pastra moŝto velebný pán, sinjorina moŝto milostpaní, moŝta (altmoŝta, moŝtnaskita) sinjorino urozená paní, sidiĝu, via moŝto posaďte se, jasnosti, kion vi moŝtas ordoni? co ráčíte poroučet? moŝtuloj kaj moŝtulinoj urozenci apod.

   Rimarko

   Přesto se používají i jiné tituly: ekscelenco, Via Majesto, Siro, eminenco, monsinjoro.

2. Přípona -ing- znamená dutý předmět (nebo s dutinou na konci), který slouží jako násadka (držátko) nebo chránítko:
   násadka: plumo pero, plumingo násadka na pero; cigaro doutník, cigaringo špička na doutník;
   chránítko: fingro prst, fingringo náprstek; sabro šavle, glavo meč, sabringo, glavingo pochva.

   O tom, zda konkrétní odvozenina značí násadku nebo chránítko, rozhodla většinou praxe. Proto např. chránítko plnicího pera (čepička) se řekne jinak, totiž plumkapuĉo (doslova: kapuce pera), naopak držadlo šavle nebo meče je tenilo.

   Používají se i výrazy elingigi vytasit (meč), eningigi (zasunout do pochvy).

3. Přípona -estr- u podstatných jmen značí představeného: poŝto pošta, poŝtestro vedoucí pošty; ŝipo loď, ŝipestro kapitán lodi; lernejo škola, lernejestro ředitel školy; klubestro předseda klubu.

   Samotné slovo estro má týž význam jako předpona: estro de la tendaro vedoucí tábora; estraro de la asocio vedení svazu, předsednictvo; estrarano člen předsednictva; estri la klubon řídit klub, předsedat klubu.

4. Přípona -ej- znamená místo:

   1. kde se provozuje určitá činnost: labori pracovat, laborejo pracovna; ofici úřadovat,oficejo úřadovna; gimnasto gymnasta, cvičenec, gimnastiko gymnastika, gimnasti, gimnastiki cvičit, gimnastejo, gimnastikejo tělocvična; ludi hrát si, ludejo hřiště;

   2. pro určité bytosti nebo věci: kokino slepice, kokinejo kurník; bovino kráva, bovinejo kravín; libro kniha, librejo knihovna; ligno dřevo, lignejo dřevník.

   Samotné ejo značí místnost (málo luxusní na to, aby ji bylo možno nazvat ĉambro, halo, salono).

5. Příponou -ec- označujeme názvy vlastností: beleco krásný, beleco krása; pura čistý, pureco čistota; homo člověk, homeco lidskost; amiko přítel, amikeco přátelství.

   Rimarkoj

   1. Samostatné slovo eco znamená vlastnost: facileco, reguleco kaj belsoneco estas la ĉefaj ecoj de Esperanto - snadnost, pravidelnost a libozvučnost jsou hlavní vlastnosti esperanta.

   2. Nezaměňujte příponu -ec- (vlastnost) s příponou -aĵ- (věc): dolĉa sladký, dolĉeco sladkost (vlastnost), ale dolĉaĵo sladkost (sladká věc, zákusek, bonbón), např.: mi ne ŝatas la troan dolĉecon de dolĉaĵoj, tial mi ne manĝas sukeraĵojn nemám rád přílišnou sladkost sladkostí, proto nejím cukroví.

   3. Od přídavných jmen vytvořených příponou -em- (např. laborema pracovitý) by se měly názvy vlastností také odvozovat příponou -ec- (laboremeco pracovitost), avšak esperanto se vyhýbá zbytečnému hromadění přípon, proto stačí jen -emo: laboremo pracovitost, komprenemo chápavost, kredemo důvěřivost apod.

6. Předpona eks- u podstatných jmen znamená bývalý: eksministro exministr, bývalý ministr; eksreĝo bývalý král; eksklubestro bývalý předseda klubu.

   Tentýž význam má i přídavné jméno eksa: eksa ministro bývalý ministr.

7. Přídavná jména slovesná na -anta, -inta, -onta a -ata, -ita, -ota používáme jako ostatní přídavná jména i ve spojení s pomocným slovesem esti. Protože tato přídavná jména slovesná mohou v esperantu vyjadřovat samostatně čas, vznikají jejich spojením s pomocným slovesem esti složené tvary činného i trpného rodu, které mohou vyjádřit zvlášť čas pomocného slovesa esti a v poměru k němu čas přídavného jména slovesného.

   ili estas     ili estas       ili estas
   segontaj      segantaj        segintaj 
   
   ĝi estas      ĝi estas        ĝi estas
   segota        segata          segita 
   

   Složené časy slovesné

   1. činný rod

      la knabo estas seganta   hoch řeže (je řezající)
      la knabo estis seganta    hoch řezal (byl řezající)
      la knabo estos seganta   hoch bude řezat (bude řezající)
      la knabo estus seganta   hoch by řezal (byl by řezající)
      la knabo estu seganta    ať hoch řeže (ať je řezající)

      la knabo estas seginta   hoch právě nařezal (je nařezavší)
      la knabo estis seginta    hoch již dříve nařezal (byl nařezavší)

      la knabo estos seginta    hoch bude mít nařezáno (bude nařezavší)
      la knabo estus seginta    hoch by měl nařezáno (byl by nařezavší)
      la knabo estu seginta     ať hoch má nařezáno (ať je nařezavší)

      la knabo estas segonta   hoch se chystá řezat (je před řezáním)
      la knabo estis segonta    hoch se chystal řezat (byl před řezáním)
      la knabo estos segonta   hoch se bude chystat řezat (bude před řezáním)
      la knabo estus segonta   hoch by se chystal řezat (byl by před řezáním)
      la knabo estu segonta    ať se hoch chystá řezat (ať je před řezáním)

   2. trpný rod

      la ligno estas segata   dřevo je řezáno
      la ligno estis segata    dřevo bylo řezáno
      la ligno estos segata   dřevo bude řezáno
      la ligno estus segata   dřevo by bylo řezáno
      la ligno estu segata     ať je dřevo řezáno

      la ligno estas segita   dřevo je nařezáno
      la ligno estis segita    dřevo bylo nařezáno
      la ligno estos segita   dřevo bude nařezáno
      la ligno estus segita   dřevo by bylo nařezáno
      la ligno estu segita     ať je dřevo nařezáno

      la ligno estas segota   dřevo má být (na)řezáno
      la ligno estis segota    dřevo mělo být (na)řezáno
      la ligno estos segota   dřevo bude muset být (na)řezáno
      la ligno estus segota   dřevo by mělo být (na)řezáno
      la ligno estu segota     ať má být dřevo (na)řezáno

   Rimarkoj

   1. Slovesné tvary složené používáme v rodě činném jen v odůvodněných případech.

      Srovnej: Mi venis, kiam la gastoj tagmanĝis přišel jsem, když hosté obědvali; avšak: mi venis, kiam la gastoj estis tagmanĝintaj přišel jsem, když hosté byli po obědě.
      V činném rodě vystačíme obyčejně s tvary jednoduchými na -as, -is, -os, -us, -u; mi legis místo mi estis leganta, mi legos místo mi estos leganta, mi legus místo mi estus leganta apod.

   2. Složené tvary s přídavnými jmény slovesnými na onta a ota značí nejen čas budoucí, ale i povinnost, a proto je často překládáme slovem mít ve smyslu mít povinnost.