Učebnice esperanta

Závěrečné opakování

Závěrečné opakování

Neznáte-li na některou z následujících otázek správnou odpověď, vyhledejte si ji v mluvnické části příslušné lekce. Ke každé odpovědi uveďte několik příkladů.

  1. Po kterých samohláskách se píše u s polokroužkem (ŭ)?
  2. Jak se vyslovují slabiky -di-, -ti-, -ni-?
  3. Kterou zásadou se řídí pravopis? Jak se uplatňuje tato zásada při psaní slov experiment - eksperimento, exemplář - ekzemplero? Platí tato zásada také pro jména vlastní?
  4. Jak se hláskuje v esperantu?
  5. Na kterou slabiku se klade vždy přízvuk?
  6. Kdy se vyslovuje samohláska krátce, kdy dlouze?
  7. V čem se chybuje ve výslovnosti slov konversacio, pensi, universitato?
  8. Kdy se používá člen určitý? Kterému českému zájmenu přibližně odpovídá? Před která jména se člen neklade?
  9. Které slůvko klademe na začátek věty tázací? Má věta tázací jiný slovosled než věta oznamovací?
  10. Co značí předpona mal-?
  11. S kterým pádem se pojí všechny předložky? Je tomu v češtině také tak?
  12. Jak se dělí slova?
  13. Kolik pádů má esperanto? Vyjmenujte je. Jak se vyjadřují všechny ostatní české pády?
  14. Co značí přípona -in-?
  15. Kdy se používají osobní zájmena li, ŝi, ĝi?
  16. Co značí koncovky -as, -is, -os, -i, -us? Uveďte příklady v celých větách.
  17. Jaký je v esperantu na rozdíl od češtiny tvar času minulého a budoucího sloves nedokonavých?
  18. Utvořte způsob rozkazovací pro 2. osobu čísla jednotného a množného od slovesa labori. Co značí ni laboru, li laboru, ili laboru?
  19. Proč je v esperantu před slovesem vždy zájmeno osobní, není-li ve větě jiný podmět? (Srovnejte s češtinou.)
  20. Jakou koncovku má podstatné jméno, příd. jméno a příslovce?
  21. Napište 10 vět s tázacími zájmeny a příslovci (kiu, kio, kiam, ...).
  22. Co značí slova kiu, tiu, ĉiu, neniu, iu? Jak si lze snadno zapamatovat význam slov v těchto řadách?
  23. Co znamená slůvko ajn a jak se používá?
  24. Kterou koncovkou označujeme směr pohybu? Po kterých předložkách jej neoznačujeme a proč?
  25. Co značí slůvko ĉi?
  26. Co značí přípony -aĉ­-, -ĉj-, -nj- a předpona sub-?
  27. Jak se v esperantu na rozdíl od češtiny vyjadřuje zápor?
  28. Co značí předpony ge-, bo-, pra-?
  29. Jak se tvoří z osobních zájmen zájmena přivlastňovací?
  30. Jak se tvoří ze základních číslovek číslovky řadové?
  31. Co značí přípony -on-, -obl-, -op-?
  32. Stupňujte ve větách příd. jména granda, utila, forte.
  33. Stupňujte ve větách příslovce rapide, forte.
  34. Kdy se používá při stupňování člen la? Uveďte příklady v celých větách.
  35. Kdy se používá pomocná předložka je?
  36. Čím lze nahradit předložku je?
  37. Kdy používáme předložku da?
  38. Ukažte na příkladech rozdíl ve významu předložek da a de.
  39. Co značí přípony -an-, -il-, -ar-, -aĵ-?
  40. Jak se překládá esperantské neurčité zájmeno oni?
  41. Co značí přípony -et-, -eg-, -em-, -uj-, -i-?
  42. Kdy se používá u jmen zemí přípona -uj-?
  43. Kdy a proč někteří esperantisté používají vedle přípony -uj- také připonu -i-?
  44. Kdy lze použít člen l' místo la a kdy lze vynechat u podstatného jména koncovku -o?
  45. Kdy se používá zvratné zájmeno?
  46. V čem se liší používání zvratného zájmena osobního a přivlastňovacího v esperantu od češtiny?
  47. Co značí přípony -ul- a ­-ind-?
  48. Co značí předpona re-­ a přípony -ig-, -iĝ-?
  49. Vysvětlete rozdílný smysl vět: Maria ruĝiĝis; Maria ruĝigis siajn vangojn.
  50. Jak píší esperantisté svou adresu do ciziny a proč?
  51. Co značí předpony ek-, fi- a přípony -er-, -ad-, -id-?
  52. Co je správné: Oto vojaĝas en Francio nebo Oto vojaĝas en Francion nebo Oto vojaĝas Francion?
  53. Co značí přípony -ist-, -ism-, -ebl-, -end- a předpona mis-?
  54. Co značí parolanta homo, parolinta homo, parolonta homo?
  55. Co značí segata ligno, segita ligno, segota ligno?
  56. Co značí kaptato, kaptito, kaptoto? A co forsendanto, forsendinto, forsendonto?
  57. Uveďte ve všech časech příklady na slovesné tvary jednoduché a složené.
  58. Co značí tvary na -onta, -ota mimo čas budoucí?
  59. Co značí přípony -estr-, -ej-, -ec- a předpona eks-?
  60. Co značí přípona -ing- a předpona dis-?
  61. Kdy lze věty krátit přechodníkem?
  62. Jaké přípony mají přechodníky a co vyjadřují?
  63. Mění se v esperantu přechodníky také podle rodu a čísla jako v češtině?
  64. Kterou z obou vět lze krátit přechodníkem:
    La laboristo longe laboris hieraŭ, hodiaŭ li ripozas.
    Karlo longe laboris hieraŭ, hodiaŭ longe laboras Jozefo.
  65. Které koncovky přibírá sloveso po spojce se?
  66. Které koncovky přibírá sloveso po spojce ke?
  67. Jak si pomůžeme, nevíme-li jakého způsobu slovesného máme použít po spojce ke?
  68. Jakou koncovku má sloveso v účelových větách po spojce por ke?
  69. Kdy lze účelovou větu krátit a použít místo spojky por ke prostě por s infinitivem?
  70. Co značí slovo moŝto a jak je překládáme?

Vortfarado en Esperanto - Tvoření slov v esperantu

La vortojn oni formas:, Slova se tvoří:

A. el radiko kaj, z kmene a:

a) gramatika finaĵo, mluvnické koncovky:
-o, -a, -j, -n, -e, -i;
-as, -is, -os, -us, -u;
-ant-, -int-, -ont-;
-at-, -it-, -ot-.

b) prefiskoj, předpony:

bo- příbuzenstvo získané sňatkem: patro otec, bopatro tchán
dis- rozluka, rozptýlení, roz-: tranĉi řezat, distranĉi rozřezat; ĵeti hodit, disĵeti rozhodit
ek- a) počátek děje: dormi spát, ekdormi usnout;
b) okamžitost děje: krii křičet, ekkrii vykřiknout
eks- "ex", bývalý: reĝo král, eksreĝo exkrál, bývalý král
fi- opovržení: homo člověk, fihomo darebák
for- odstranění, od-: tranĉi řezat, fortranĉi odříznout; iri jít, foriri odejít
ge- obojí rod: patro otec, patrino matka, gepatroj rodiče
mal- opak: granda velký, malgranda malý
mis- a) špatně: uzi užít, misuzi zneužít
b) chybně: kompreni rozumět, miskompreni chybně rozumět, miskompreno nedorozumění
pra- pra: homo člověk, prahomo pračlověk
re- a) zpět: doni dát, redoni vrátit
b) opět: vidi vidět, revidi opět vidět, shledat se
sub- a) pod-: skribi psát, subskribi podepsat
b) tajně: aŭskulti poslouchat, subaŭskulti tajně poslouchat, odposlouchávat

c) sufiksoj, přípony:

-aĉ- zhoršení významu: ĉevalo kůň, ĉevalaĉo herka
-ad- a) trvání děje: paroli mluvit, paroladi řečnit
b) opakování děje: viziti navštívit, vizitadi navštěvovat
-aĵ- a) věc z určité hmoty: faruno mouka, farunaĵo moučník
b) věc určité vlastnosti: bongusta chutný, bongustaĵo pochoutka
-an- a) člen kolektivu: familio rodina, familiano člen rodiny
b) obyvatel: urbo město, urbano měšťan
c) stoupenec: respubliko republika, respublikano republikán
-ar- souhrn: arbo strom, arbaro les
-ĉj- zdrobňuje mužská jména: Petro Petr, Peĉjo Petříček
-ebl- možnost: vidi vidět, videbla viditelný
-ec- vlastnost: facila snadný, facileco snadnost
-eg- a) zvětšení: pordo dveře, pordego vrata
b) zesílení: varma teplý, varmega horký
-ej- a) místo činnosti: labori pracovat, laborejo pracovna
b) místo bytostí a věcí: bovino kráva, bovinejo kravín; garbo snop, garbejo stodola
-em- náchylnost: labori pracovat, laborema pracovitý
-end- nutnost: voĉo aŭdenda hlas, který musí být slyšen
-er- nejmenší část něčeho: neĝo sníh, neĝero vločka
-estr- představený: ŝipo loď, ŝipestro kapitán
-et- a) zmenšení: tablo stůl, tableto stolek
b) zeslabení: varma teplý, varmeta vlažný
-id- a) mládě: hundo pes, hundido štěně
b) potomek: Primislo Přemysl, Primislido Přemyslovec; reĝo král, reĝido kralevic, princ
-ig- dělat nějakým: pura čistý, purigi čistit
-iĝ- stá(va)t se nějakým: pala bledý, paliĝi blednout
-il- nástroj: tranĉi řezat, tranĉilo nůž
-ind- hodný něčeho: laŭdi chválit, laŭdinda chvályhodný
-ing- násadka: plumo pero, plumingo násadka na pero
chránítko: fingro prst, fingringo náprstek
-ism- učení, směr: Kristanismo Kristovo učení, křesťanství
-ist- a) povolání: traktoristo, telegrafisto
b) stoupenec: komunisto, hokeisto, ŝakisto
-nj- zdrobňuje ženská jména: Maria Marie, Marinjo, Manjo Mařenka, Máňa
-obl- násobný: du dvě, duobla dvojnásobný
-on- zlomek: kvar čtyři, kvarono čtvrtina
-op- hromadnost: du dva, duopo dvojice, duope ve dvojici, v páru, laŭ duopoj, poduope po dvou, ve dvojicích, dva a dva a dva...
-uj- a) schránka: mono peníze, monujo peněženka
b) strom: pomo jablko, pomujo = pomarbo jabloň
c) země: italo Ital, Italujo Itálie
-ul- živá bytost určité vlastnosti: bona dobrý, bonulo dobrák
-um- bez určitého významu: plena plný, plenumi splnit, vyhovět

B. per kunmetado, skládáním:

libro + ŝranko = libroŝranko skříň na knihy, knihovna
granda + urbo = grandurbo velkoměsto
bone + gusti = bongusti dobře chutnat
labori + tago = labortago pracovní den
dormi + ĉambro = dormoĉambro ložnice
tri + tago = tritaga třídenní
duona + patro = duonpatro nevlastní otec, otčím
kun + labori = kunlabori spolupracovat
antaŭ + tago + mezo = antaŭtagmezo dopoledne
skribi + maŝino = skribmaŝino psací stroj
maŝino + skribo = maŝinskribo strojové písmo
pafi + arko = pafarko luk
arko + pafado = arkpafado lukostřelba

La Espero

Himno esperantista

Himno esperantista de D-ro L. L. Zamenhof
En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko;
per flugiloj de facila vento
nun de loko flugu ĝi al loko.
Ne al glavo sangon soifanta
ĝi la homan tiras familion:
al la mond' eterne militanta
ĝi promesas sanktan harmonion.
Na svět přišel nový pocit,
světem se šíří silný hlas;
na křídlech lehkého vánku
nechť letí z místa na místo.
Netouží po meči zakrváceném,
ale po utužování lidské rodiny:
světu věčně válčícímu
nabízí svatou harmonii.
Sub la sankta signo de l' espero
kolektiĝas pacaj batalantoj,
kaj rapide kreskas la afero
per laboro de la esperantoj.
Forte staras muroj de miljaroj
inter la popoloj dividitaj;
sed dissaltos la obstinaj baroj,
per la sankta amo disbatitaj.
Pod svatým znamením naděje
shromažďují se za mír bojovníci,
a rychle roste dílo
lidí doufajících.
Silně stojí zdi tisíciletí
mezi lidmi rozdělenými;
však překážky vzdorné
budou svatou láskou rozbity.
Sur neŭtrala lingva fundamento,
komprenante unu la alian,
la popoloj faros en konsento
unu grandan rondon familian.
Nia diligenta kolegaro
en laboro paca ne laciĝos,
ĝis la bela sonĝo de l' homaro
por eterna ben' efektiviĝos.
Na základě neutrálního jazyka
rozumějíce jeden druhému
lidé utvoří ve shodě
jeden velký kruh rodinný.
Naše pilné společenství
se prací za mír neunaví,
dokud se pěkný sen lidstva
pro věčné požehnání nenaplní.
× Napište prosím, co se Vám líbí nebo nelíbí, co chcete vylepšit a jak udělat tyto stránky ještě lepší. Nebojte se psát i kvůli drobnosti. Pokud chcete dostat odpověď, nezapomeňte uvést kontaktní email.
Předem děkuji
Sendi / Odeslat
Poŝvortaro